Vědci odhadují, že teploty stoupající vysoko nad 30 stupňů Celsia budou k našemu létu už pravidelně patřit. To potvrzuje i fakt, že právě s těmito teplotami jsme se setkali už počátkem června a podle dlouhodobých předpovědí tu rozhodně nebyly naposledy. Je tak ideální čas se na ně připravit a vědět, co od nich můžeme očekávat a jaké by mělo být naše chování a denní režim.
Náš organismus reaguje na vedro vysokou mírou pocení, rychlejším prouděním krve a rychle bušícím srdcem. To vše proto, aby se alespoň trochu ochladil a vystačil si takzvaně z „vlastních zásob“. Horko navíc může mít výrazný vliv i na naši tělesnou teplotu a zvyšovat ji, ještě mnohdy daleko více než při běžné horečce. „Vlivy prostředí, jakými jsou třeba právě vedra, mohou naši tělesnou teplotu zvýšit dokonce i na 40 stupňů Celsia, což už je život ohrožující stav. Člověk se v tomto stavu začne silně potit v obličeji, a to z důvodu, že se tělo snaží ochladit, přesně řečeno ochladit krev proudící do mozku. Pokud ale tělo ochlazení nezvládne, začínají nastupovat fyziologické stavy jako je zmatenost, příznaky ztráty vědomí, a nakonec i otok mozku, který může vést přímo ke smrti,“ varuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní v Praze, s tím, že vedra a s nimi související péči o organismus se skutečně nevyplácí podceňovat.
Dlouhodobě horké počasí ovlivňuje i naši psychiku. Podle amerických studií bylo dokonce prokázáno, že existuje přímá souvislost mezi extrémně vysokými teplotami a násilnou a kriminální činností. V každém případě jsou lidé během období takto vysokých teplot více unaveni, mají horší náladu, jsou podrážděni a mají sklon k hádkám. U osob s cholerickou povahou nejsou výjimkou ani agresivní projevy, které může vyvolat i naprostá banalita. I proto však podle neurologa MUDr. Stránského existuje fyziologické vysvětlení. „Vlivem veder proudí do mozku méně krve, což má negativní vliv především na část mozku, která ovlivňuje naše emoce a impulsivní chování. Výbuchy emocí, podráždění i agresivní projevy, tak v tomto čase nejsou překvapením,“ upřesňuje.
Jedinou úlevou a mnohdy i přímou záchranou je tak okamžité ochlazení, pobyt ve stínu, a hlavně dostatek tekutin. Každopádně, pro alespoň trochu snesitelnější zvládání horka můžeme udělat daleko více.